Tohle všechno jsme tu napsaly ![]()


10.03.2011 [20:45], Karolka, ze série Poslední město, komentováno 28×, zobrazeno 5322×

13) Čip
7) AMO (10.03.2011 22:35)
Jéžiš... šok to sice byl, ale naštěstí, to mohlo být i horší.
Tak tatík se vrátil a obtěžoval!? Zmetek jeden... ble!!
Ale náš bojovník, je z něho naprosto úžasný brouček. Ho miluju
!!! A to ujištění o tom, že patří pouze jemu a jedním slovem Jasona utvrdila a následně katapultovala do euforie
No zase paráda...
6) mary (10.03.2011 22:25)
tak ať jí zkusí ten čip vyříznout, uznávám, že je to drastické řešení, ale jeho krev by jí pak uzdravila
5) kytka (10.03.2011 22:07)
Karolko, byla to moc krásná kapitola. Milá, romantická, jak si užívají jeden druhého.
. Co jen provedou s čipem? Odstřihnout se od starého života je i v reálu těžké, ale já jim moc držím palce a Tobě moc děkuji za krásné čtení Karolínko.
4) Alorenie (10.03.2011 21:47)
ááá
blbej Excelence!
trochu mu vyspravíme ksicht, ne??
exploduji vzteky!
každopádně Jason a jeho žena
Shey už konečně mluví ![]()
kouzelnice drahá! krásná kapitola ![]()
3) kacena (10.03.2011 21:23)
ako inak - kraasnee
teším na dalšiu kapču,ktorá dúfam,že príde čim skor
už teraz začinam byť trosku netrpezliva
je to uužasna poviedka a ty si vyborna spisovateľka
palec hore!!
2) Twilly (10.03.2011 21:11)
Hnědulka konečně zavolala Redbulla!
A Redbull velice pečlivě poslouchá a čte...
Takovou dávku ničím neředěné romantiky jsem už hodně dlouho nečetla. Ale není to taková ta laciná romantika.. ne ne
... je to něco víc. Je to krásný, je to báseň smyslů a vjemů. Je to... áááááááááááááá jsem rozložena na atomy, promiň ale víc ze mne dnes nedostaneš... jsem hodně moc spokojená. Hodně.
1) piskot94 (10.03.2011 20:56)
začátek? krásné a dokonalé
George Simon? blbec!!!
takhle jí děsit!!! Jason je zlatíčko, je mi trochu líto, že má tak velké výčitky, když se něco nepovede... asi je zamilovanej až po špičáky
nádhera, Karolko!!!
8) ambra (10.03.2011 22:39)
Zase ten neskutečný koktejl protichůdných pocitů. Strach. Čip vážně nepůjde vyndat (nebo aspoň ne právě snadno a ne v podmínkách, jaké nabízí jeskyně). Radost. Jsou spolu - pořád se toho nemůžu nabažit. Síla toho pouta... takové "popisy" mě nutí zkoumat sílu a pevnost vlastních svazků. To je občas nebezpečné
. A ještě radost. Sheyla mluví! A ještě strach. Co až si vzpomene? Ale znovu musím říct, že nad tím vším jako černý těžký hábit visí ta tíha bezvýchodnosti jejich situace. Prostě dokonalá sci-fi, no
. Takže to není frfňání, to je obrovská pochvala. Zvrhle si to užívám, znáš mě
.
(mmch, vždycky, když jí řekne Shey, tak mám zástavu
).
Karolko, neskutečně nádherný příběh. Propadla jsem jim a myslím na ně, kudy chodím... Díky!