18)  martinexa (31.08.2012 22:04)

No já brečím smíchy, protože také jezdím vlakem a párkrát se mi to stalo sice ne s těma křeslama, ale i tak. Nádherně vtipně popsáno.

17)  yasmini (11.04.2011 20:14)

Super!!!

16)  Gassie (10.04.2011 22:52)

Krásné
I když osobně jsem s tímto zatím problémy neměla... Asi jen díky tomu, že mám díky alergii zhoršený čich.
Těším se na další lahůdku od Tebe.

15)  Bye (10.04.2011 22:31)

Tak jo, tyhle typy mě děsej daleko víc, než telefonisti

14)  Vrtil (10.04.2011 19:18)

AnnieCullen, když ti nebudou smrdět nohy (a nebudeš na mě mluvit, popřípadě na nikoho v kupé nebo na druhém konci telefonního přístroje a z uší ti nebudou vyčnívat drátky za hlasitého tuc tuc) nemusíš se ničeho bát...
Vždyť jsem jenom nevinný bezbranný čtenář...

13)  AnneCullen (10.04.2011 19:13)

Fakt tebe bych nechtěla potkat ve vlaku, odteď s sebou budu tahat pepřák!

12)  Pajam (10.04.2011 17:30)

Opět geniální!!
Připomněla mi to mé pravidelné dojíždění autobusem do školy. Po čtyři roky s náma jezdí pan Voňavka a pan Smradlavka. A jako na potvoru si pan Voňavka vždy sedá k nám dozadu. To se pak hodně nápadně, abychom připomněli pánovi, že už by se mohl umýt, otevíráme okna a narážíme na to, že i ten hnůj venku voní lépe.

A co je horšího než nohy? To když si s váma chce ráno někdo povídat a nemá vyčištěné zuby.

No není nad vlastní autíčko.

Doufám, že brzy zase něco přibude. Píšeš totiž skvěle!

11)  Evelyn (10.04.2011 15:47)

Perfektní
Zrovna včera večer cestou z jedné bezvadné akce v Praze si k nám do kupé přisedla PANÍ kolem šedesátky a sto šedesáti kil. Se zasupěním se svezla na sedačku, zula si boty (uzavřené kotníkové) a nohy ve špinavých, kdysi bílých ponožkách bez ostychu hodila na sedačku proti sobě vedle mého muže. Ten, ač jindy gantleman, ji upozornil, že ten smrd čichat nehodlá. Paní se nafoukla a uraženě se zadívala z okýnka. Můj obvykle opravdu milý muž proti ní nasadil těžký kalibr - empétrojku s duněním rozléhajícím se snad půlkou vagónu. Paní vydržela deset minut a pak se s hlasitými nadávkami ohledně neslušnosti a nevychovanosti dnešní mládeže (mužovi je jednatřicet) odebrala do vedlejšího kupé. Netuším, čím ji vyhnali tam, ale při vystupování jsme ji viděli až na konci vagónu
Vrtile, moc se těším na tvou další tvorbu

10)  kamčí (10.04.2011 14:24)

dokonale vypodobněno

9)  Mikineczka (10.04.2011 13:44)

Taky často cestuju vlakem, a podobné věci zažívám celkem často
Ovšem napsat to takhle dokonale by se mi nepodařilo
Naposled mě takhle odrovnala na první pohled hezká, čistá, vyfiňtěná Ruska. Na druhý pohled to bylo horší. Polovinu cesty brebentila ke svému spícímu manželovi, táhla s sebou dva lodní kufry, že sem si neměla ani možnost natáhnout nohy (po čtyřech hodinách cesty to už fakt bolelo), smrděla a krkala na celý vagón...humus největší.

Chtělo by to sepsat i účinný návod, jak se těchto protivných spolucestujících nejúčiněji zbavit

8)  Rosalie7 (10.04.2011 11:53)

Tak jo, oficiálně tě jmenuji vlakovým géniem a vyžaduji publikaci tvých fejtonků/úvah/esejí zařadit do povinné četby, převážně pro lidi, kteří převážejí nebezpečné kusy nábytku a místo nohou mají pěkně plesnivý kus sýra...
Klaním se, génie

7)  Amisha (10.04.2011 10:15)

Nu, takže. Ano, ano a ANO No jestli tohle všechno běžně zažíváš, asi bych na tvém místě ustopila hrdosti a pořídila si auto
Rozhodně ale nepřestávej psát. Začala jsem toužit mít tohle i v papírové podobě, abych pak speciálně kvůli tobě mohla objet republiku s knihou - Co ve vlaku nedělat aneb nevražděte tiché čtenáře.

6)  Lenka (10.04.2011 08:23)

Skvěle napsané.
Přesně se dokážu vžít do té situace, protože mě potkala nedávno a přiznám se, že ji mám bohužel stále velmi živě v paměti.
Jen to nebylo ve vlaku, ale účinek byl stejný.
A přiznávám, že jsem zbaběle prchla (i když ten nápad s kovovou nožičkou...).
Mám obavy, že v některých případech to umytí nohou nezachrání, chtělo by to celkovou dezinfekci.
Moc se těším na další žhavé téma. Píšeš báječně.

5)  ScRiBbLe (10.04.2011 01:03)

Uáááááááá! Teda čekala jsem všechno, ale tohle TOHLE byl vážně masakr!
Už jen ten popis toho mrožího chlápka... říkala jsem si - co z toho vzdejde? A on romadůr.
Jasný, chlápek úplně sám v kupé, to přeci nemůže být jen tak, že? Ale taky bych se hnala tam, kde je minimum lidí.

Touha utéct nebo umlácení kovovou židličkou? Hm... mám pocit, že bych nejříve sáhla po té židličce. Tu bych po něm mrštila, než by se stačil vzpamatovat z šoku, tak bych vzala nohy na ramena a s poslední trochou čerstvého kyslíku v plicích bych na něj zařvala něco ve smyslu, že existuje voda a mýdlo. A pak bych prchala co nejdál. Pryč od mrože a jeho smrdutých nohou.

Jezdila jsem vlakem docela ráda (autobus je tak tisíkrát horší - titěrná okna, málo prostoru. Lidi všude, vedle mě, za mnou, přede mnou ), ale po tom, co tu čtu, snad i přestanu jezdit.

Úžasně napsaný, díky!

4)  giselle (09.04.2011 23:42)

tlesky tlesk, opět se ukázala Tvá jazyková zručnost, dobře nám tak

3)  Ajjinka (09.04.2011 23:22)

Ber to tak, že jsi alespoň znal původce toho... pachu. Není nic horšího, než když člověk nadšeně zamíří do prázdného kupíčka - za ním samozřejmě hromada nadržených lidí na to svoje - zavře za sebou dveře, sedne si, odloží si (ve vší počestnosti), a pak to přijde... odněkud, něco... kdoví. To je potom problém s velkým Pé! Nedej bože, když začneš původce toho aroma hledat!
Chjo, jak to tak vidím, asi se začnu bát jezdit vlakem... Sakra, ti dík!

2)  eMuska (09.04.2011 23:16)

Jojo, ja som sa k noťasu posadila hneď jak som vybehla zo sprchy, takže kontaminácia nehrozí!
Bolo to priam fascinujúce. Mne sa väčšinou nestáva, že niekomu páchnu chodidlá, častejšie sa stretávam so zápachom z dutiny ústnej, pričom ten hnusný alkoholový výpar vychádza až zo žalúdka. Blee...
Ale toto bolo podarené. Fakt fakt fakt. Nečakala by som, že sa to dá prežiť a už vôbec o tom napísať... Ja by som pred sebou videla zjedenú bagetu už len pri otvorení wordu, takže - gratulofáám a tešáám na ďalšie články!

1)  Ree (09.04.2011 22:57)

Proboha Do teď jsem ráda jezdila vlakem. Ovšem, pan s romadůrem místo noh mě dostal a musím říct, že kdybych se do téhle situace dostala, prchám co nejdál a snad i volám hasiče kvůli hrozící otravě ovzduší. Jsem ráda, že jsi to zvládl a dokázal jsi o tom ještě napsat tohle
PS: Nohy jsem si myla, ale uvažuju, že půjdu ještě jednou