Další, tentokrát kratší kapitola. Ani ne za týden už budu v Rumunsku na Erasmu a myslím teď na Ginu ještě častěji, protože si nedokážu představit, jak bych se já sama sbalila do jednoho kufru s vidinou, že to jsou jediné věci, se kterými začínám nový život. Protože to prostě nejde!

No ale co, beru si z toho alespoň příklad; když to zvládla Gina, tak já musím přece taky :D

Příjemné čtení!