11)  Barbie :) (14.12.2011 07:51)

Jak tak koukám, lidé přestávají hlasovat. Trošku mi připadá, že úroveň Battle stále klesá, asi jen jednou jsem měla problémy s tím, pro koho hlasovat...
Máš tu chyby, ne moc, ale jsou tu. Často opakuješ slova, a to je celkem velký nedostatek. Občas mi neseděl slovosled věty, ale i tak se mi to líbilo.
Nemáš sice můj hlas, ale potlesk rozhodně .

10)  Fanny (11.12.2011 10:28)

Ten nádech minulosti, historie, štěstí, mládí a pak zásah reality, která se vzápětí z kruté změní ve stejně šťastnou

9)  HMR (10.12.2011 23:16)

Bála jsem se tématu... ale ANO, krásné a smutné a trošku děsivé

8)  Silvaren (10.12.2011 21:34)

Musím se přiznat, že počet gramatických chyb a překlepů mě v polovině textu psaného kurzívou málem odradil od dalšího čtení. Ale vydržela jsem a udělala jsem dobře. S každou další větou totiž povídka dostávala větší hloubku a mě zajímalo, kam to povede. K nádherné pointě, musím říct.

7)  sakraprace (10.12.2011 20:40)

Krásné, prostě krásné.

6)  Janeba (10.12.2011 20:09)

Jsem naprosto šokavaná!!!
Někdo nastavil minulosti zrcadlo a já se v něm začala vzhlížet! Bylo velmi příjemné si vzpomenout na své květované šaty i na ten pocit uspokojení, jak mi to sluší! Dokonce i na první báseň, kterou jsem tenkrát v okouzlení napsala!
Jenže najednou kouzlo zmizelo! Mám slzy v očích, nad pocity, které tvá neskutečně prožitá povídka dokázala vyvolat!
Je v ní radost, ale i "bolest, ticho a tma"! A také současnost, pravda a hlavně život!
Děkuji!!!

5)  Ree (10.12.2011 18:11)

Musím říct, že tohle mě překvapilo. Ne, že bych tě podceňovala, to vážně ne, ale... překvapilo mě to. A moc příjemně. Popravdě mě to v mých dvaceti letech donutilo přemýšlet nad tím, co jsem už prožila. Vzpomínat. Na taneční, na základku. A, ty jo, k tomu mě ještě nikdo nedonutil Vážně se ti to povedlo. Příběh měl hlavu i patu, byl takový... šťastně-smutný. Máš hezký styl psaní a mě sis vážně získala

4)  Tammy (10.12.2011 18:00)

Nádhera! Nevím, jak to popsat. Plné vzpomínek, prostě tleskám

3)  Evelyn (10.12.2011 15:52)

Krásná povídka, která ve mně nechává nemizící dojem Téma noc oživlých mrtvol mi přijde zatím ze všech kol nejtěžší. Ty ses ho zhostila s grácií a napsala nádhernou povídku s originálním námětem. Sem tam se vloudila gramatická chybička, ale bylo jich tak málo, že výsledný úplně kladný pocit rozhodně nekazily.
Klaním se a jsem moc zvědavá na odhalení autora

2)  Magda (10.12.2011 10:00)

Baví mě rozebírat články jiných, a Battle je pro tohle skvělá příležitost, takže je to dost dopodrobna a asi bych to měla nějak číslovat...
1) V první větě máš 2x jedno slovo... Obličej. Toto slovo by šlo krásně nahradit slovem "odraz": Prohlížela jsem si svůj obličej v zrcadle, nanesla řasenku, a usmála se na ten kouzelný "odraz".
2) Druhý odstavec - připraví a vypravili... Nelíbí se mi změna časů v tomto kontextu. Pasovalo by to tam, kdyby byl další odstavec třeba z auta, když už vyrazili. V tomto kontextu to je nevhodné. A také: připraví a vypraví nejsou sice stejná slova, ale mají schodný základ, takže to působí jako opakování. Stačilo by to druhé sloveso jednoduše vyškrtnout a mírně změnit slovosled: Byla jsem jak na jehlách, přecházela jsem po obývacím pokoji, čekala jsem na rodiče až se připraví. Dnes jim to až nesnesitelně dlouho trvá. A poslední poznámka k tomuto bodu: máš tam 3x jsem...
3) Tentokrát pochvala : ZOUFALOST Z MÉHO HLASU MUSELA BÝT HMOTNÁ... moc hezká kombinace slov
4) Čtvrtý odstavec (já jsem ale puntičkářka ) ŘASENKA V RUCE, tu má v ruce i hlavní hrdinka v prvním odstavci. Opakování. Co třeba ji do ruky vecpat rtěnku : „Tatínek už startuje auto,“ odpověděla mi s rtěnkou v ruce a úsměvem na tváři.
5) PRODLOUŽENÁ... dobrý nápad. I když si to možná myslím jenom proto, že jsem včera na jedné byla . Je dobré do povídky zapojit nějaké čtenáři známé prostředí. Zaujmeš tím...
6) Kapitola o květině... Chybí ti T: a já se na TU svojí hrozně těšila. A v této větě : Mrazilo mě v zádech, co když nepřišel nebo nevyzve mě? Prohodila bych slova NEVYZVE a MĚ.
7) "A ono to bylo jen odkladiště přebytečného materiálu jako jsem byla já." Jedna veta, dvakrát sloveso být ve třetí osobě čísla jednotného času přítomném... Opakování. Ještě před touto větou máš "ze svého pokoje jsem VYRAZILA". Sloveso vyrazit mi ke staré paní nesedí...
8) Až sestra vrátila telefon, kam patřil. Terminologická nepřesnost : Až sestra vrátila sluchátko, kam patří. A dala bych přítomný čas...

Nakonec jsem se začetla tak, že na řešení slovosledu nebo vhodnosti slov nebyl čas. Příběh sice moc krátký a bez zápletky, ale naprosto úžasný...
A moc se mi líbilo, že děj nevyplývá přímo z názvu, protože takové příběhy nesnáším...

1)  Twilly (10.12.2011 00:19)

Naprosto jsi mě dostala... tleskám nedýchám